Za inspiraci díky MK. A pokud se ptáte, jak to souvisí s aktuální situací, tak nesouvisí.
Ješte nezapomenout na odemykání dveří zevnitř, kde je normální klika
Také klepu zevnitř pokoje při odchodu z ranní vizity a nejen z ní.
Ale když se nad tím zamyslíte, sice odcházíme z pokoje, ale na druhou stranu vstupujeme na chodbu. A ta může být mnohdy nebezpečnější. Můžeme někoho i polekat. Takový doktor po ránu může kde koho k smrti vyděsit.
Navíc, i na chodbě se může vyskytovat pacient a není výjimkou, že má v ruce nějaký svůj biologický materiál, zvláště po ránu. Dále tu můžete potkat personál, hrající si děti, projíždějící postel, někdy i s pacientem, pacienta na vozíčku a tak dále.
Takže to vlastně dává smysl, ne? Při klepání při odchodu z pokoje bychom měli být navíc důraznější, aby nás i při tom hluku, který občas panuje, všichni slyšeli.
Takže klepejte, klepejte, klepejte a to dím důrazněji, čím rušnější a hlasitější provoz na vašich chodbách panuje.
''
Díky Dave za vyčerpávající analýzu.
Jo, klepání ven se mi taky párkrát stalo. Ale po pár měsících práce na psychiatrii už hlavně začínám kompulzivně zamykat. Na návštěvě to je někdy trapné.
Konečně vím, že při východu neklepu sama <3
Eva